Měl jsem tehdy 13 let, moc už si toho z onoho nešťastného roku nepamatuju. Snad jen to, že mě můj táta vzbudil uprostřed noci a s hrozivou vážností v hlase mě informoval, že nás napadli Rusové. V Boskovicích se toho zase mnoho nedělo, byly obrácené směrové tabule, popsané zdi protisovětskými hesly, lidé se shromažďovali na náměstí a diskutovali, ale sovětského nebo jiného vojáka Varšavské smlouvy jsme až na nějakou projíždějí armádní techniku ani neviděli.
Můj táta ještě s několika kamarády, kteří měli přístup k informacím a technice, tiskli noviny Boskovická pravda, které jsem se svou sestrou Světlanou (do té doby jsme měli Rusy opravdu rádi, sestřino jméno je toho důkazem) rozdávali zdarma lidem na ulicích a náměstích. O politiku jsem se tenkrát vůbec nezajímal, měl jsem plnou hlavu Beatles, Rolling Stones a vůbec bigbítu jako takového.
Možná, že to byla chyba, protože jako hlavní otázku na přijímačkách na Vysokú školu drevársku vo Zvoleni jsem dostal právě Pražské jaro a rok 1968. Ale i kdyby, pravdu bych jim asi stejně říct nemohl. Samozřejmě mě nepřijali, jak by taky mohli, s tím posudkem, který mi napsali na Národním výboru.
No nic, článků a blogů o srpnu 1968 vyjde určitě spoustu, nechci nosit dříví do lesa. Ale kudla v kapse se mi otvírá, když čtu nebo poslouchám interpretace těchto událostí od ruských nebo i neruských politiků, různých funkcionářů, novinářů apod. To je jim opravdu tak straaaašně zatěžko se jen prostě a lidsky omluvit? A říct, ano, asi jsme udělali chybu, promiňte? To budou do nekonečna obhajovat a cpát lidem do hlav ty nesmysly o lynčování komunistů a ozbrojeném odporu? Fuj, fuj, fuj, styďte se, Putinovi nohsledi.
A na závěr, to se pan Andrej Babiš opravdu nestydí vylézt s projevem před rozhlasem, když on a jeho rodina byli právě ti, kteří z "normalizace" nejvíc profitovali?
Lidi, prosím, nezapomínejte na tyto a jiná zvěrstva, která nám způsobila ta hnusná komunistická nestvůra, nedávejte už proboha vaše hlasy komunistům a jim podobným, znáte to, historie se často opakuje.
Perlička na konec - moje žena se jmenuje Johana a má svátek právě 21. srpna. Všechno nejlepší Johanko!